Výlety z chalupy ve Vyšehněvicích u Lázní Bohdaneč

Prázdninové volno mimo domov jsme zahájili odjezdem v sobotu 4. srpna. Přijeli jsme až k večeru na chalupu k rodině mojí kamarádky. A kdo všechno jel? Dvě auta: 3 dospělí  Jana , Markéta, Radek a 4 děti Klárka, Lukášek, Johanka, Deniska. Do pondělí jsme si užívali chalupy s rozlehlou zahradou, bazénem. Děti se nemohly nabažit přízně psa Damiena.

V úterý dopoledne jsme nastartovali auta se zavazadly a přemístili jsme se do Jičína. Počasí nám hrozilo mraky nad námi, ale náměstí lze přeci projít podloubím bez deštníku. Cestou jsme potkali pohádkové postavičky Rumcajse s Mankou. Cipísek si hrál na schovávanou v lese Řáholci.  Na 14.00 jsme měli domluvené povození  dětí na konících v nedaleké vesničce Pařezská Lhota. Děti se s radostí několikrát prostřídaly. Málem jsme odjeli s nakoupeným kotětem, štěnětem, morčetem a králíkem. V Jičíně jsme navštívili muzeum, které jsme si náramně užili, jak dospělí tak děti. Na náměstí jsme ještě navštívili interaktivní galerii Rumcajsův svět Radka Pilaře. Přenocovali jsme v penzionu po cestě na zříceninu hradu Trosky.

Středeční ranní slunce nás popohnalo k dalšímu cíli. Zříceninu hradu Trosky nelze minout. Nejdříve jsme vyšlapali schody na vyšší  věž Pannu a poté Babu. Když dospělci potřebovali kofeinovou vzpruhu, děti využily pod hradem les a houští. Našly dobrodružnější cestu zpět na parkoviště vyšlapanou úzkou cestičkou.  Prachovské skály byly dalším místem, které jsme nemohli opomenout. Mladší část naší skupinky překvapilo množství schodů po cestě, těšili se na to jak budou lozit po skalách.  Bylo místy dost  vyčerpávající uhlídat naše ratolesti, aby se nezřítily z vrcholků skal. Výlet byl ovšem nezapomenutelný.

Čtvrteční dopoledne jsme trávili na chalupě. Odpoledne jsme si odskočili do Lázní Bohdaneč. Naplánovali jsme si rybolov. Za městem je pro zájemce o nevšední zážitek možnost rybolovu. Na místě jsme obdrželi návnadu, rybářský prut, kbelík, nůžky a paličku na úlovek. Areál v přírodě má příjemné posezení, občerstvení, propojené rybníčky, altány mezi stromy, terasy u rybníku, dětské hřiště. Představa byla: ulovíme více ryb, dvě si necháme v kuchyni na místě připravit a zbytek úlovku (2-3 ks) si přivezeme na chalupu. Výsledek našeho téměř čtyřhodinového rybaření byl: 2x miniryba (vhozená zpět do vody) a 1 x utržený silon asi většího kousku, který nám i s návnadou uplaval. Chlapec od vedle měl ale větší štěstí, během 50 minut ulovil 5 pstruhů (měl své vybavení a zkušenosti). I tak to byla výborná zábava a všichni jsme se pobavili. Neúspěch nám však náladu nezkazil.

Páteční ráno jsme se rozhodli pro výlet na Kunětickou horu a okolí, pro místní je to “Kuňka“. Celý týden nás tento kopeček s hradem na vrcholu přitahoval pohledem jako magnet. Ať se jede odkudkoliv, je v mírně zvlněné krajině stále vidět. Parkování bylo v tento den trochu oříšek, protože parkoviště v podhradí obsadili „motorkáři“ pro svůj víkendový program. Po příjemné asfaltové cestě jsme se vydali k vrcholu.  Některé turisty zlákala možnost jet kočárem taženým koňmi. Naše skupinka vyšla po svých. Cestou jsme nakrmili kozy v ohradě u místní restaurace. Nízké hradby zlákaly některé děti k procházce po nich. V zatáčce pod vstupní branou nás překvapila obrovská studna, do které museli všichni nahlédnout, avšak nikdo nedohlédl na dno. Před samotným vstupem na nádvoří nás zlákala možnost zastřílet si z kuše a luku. Vyzkoušeli jsme tuto možnost všichni. Děvčátka střílela z kuše, klukům a dospělcům byl doporučen luk. Stříleli jsme do terčů i do jelena, kance (naštěstí ze dřeva)  a vlka (na plakátu). Pokoušela jsem se držet rad, jak střílet, ale není to lehké, střela doletěla vždycky jinam.  Čas utíkal příliš rychle, proto jsme si prohlédli jen nádvoří a vyrazili jsme zpět. Cestou jsme neodolali nádhernému výhledu do okolní krajiny. Následoval oběd v restauraci s výborným hřištěm pro děti. Popojeli jsme o kousek dál k perníkové chaloupce, kterou nebylo možné na výletě s dětmi minout. Prohlídka byla jak jinak – pohádková. Děti TIŠE poslouchaly přizpůsobený výklad právě pro ně. Procházka lesíkem k ježibabě byla pro některé strašidelná, ale vyplatila se. Za kouzelné slovíčko jsme dostali perník. Venku u chaloupky se můžete vydat do okolí podle směrovek. Výlet jsme zakončili návštěvou sportovně zábavního centra pro děti v Hradci Králové.

Sobotní den ukončil  naše výlety. Tipů na výlety je tolik, že si dovedu představit mnohem delší čas v tomto koutu naší republiky. Trochu smutní, že se už vracíme, ale všude dobře, doma nejlíp.

Markéta Šikutová