Turistika ve Vysokých Tatrách

Oblíbeným místem pro horskou turistiku jsou Vysoké Tatry. Několikrát jsme je s kamarády navštívili a prošli spoustu míst. Po letech jsme dostali chuť zkusit nejvyšší vrcholek. Po cestě na východ Slovenska jsme se zastavili na „procházku“ přírodou a na hrad Sulov. Odpoledne jsme vyhledali naše ubytování.  První den v Tatrách jsme vyrazili se sluncem v zádech na krásnou túru na Brnčálovu chatu u Zeleného plesa. Na všech chatách na túrách si vždy dáme výbornou místní polévku a dopřejeme odpočinek. Mapa nás nalákala ať si vyběhneme na Jahněčí štít (2229,6 m n. m.), Velkou Svišťovku (2037,6 m n.m.) a  Skalnaté pleso (1 754 m n. m.).

V pondělí nás čekal zdlouhavý a díky sluníčku i únavný výstup na vrchol Kriváň (2494,7 m n. m.), kde jsme nebyli rozhodně sami. Tento oblíbený cíl si zvolila spousta dalších  turistů. Další den jsme se trochu poflakovali na výletě do Belianských Tater. Navštívili jsme krásnou vesničku Ždiar. Obdivovali jsme místní architekturu, nahlédli jsme i  do místního muzea a občerstvili jsme se v restauraci. Překvapilo nás množství penzionů v tak malé vesničce.

Další den jsme si naplánovali  jako náš cíl Gerlachovský štít, ale byla špatná předpověď počasí, proto jsme vstávali ještě hodně za tmy. Náš horský vůdce pan Rajtár nás ve 4.15 h přiblížil ke Sliezskemu domu a dál jsme šli po svých. Pěkně v tempu ať to stihneme ještě před deštěm, jak dle svých letitých zkušeností předpokládal.  Už nějakou dobu jsme šli v řadě za sebou nenáročným terénem a vrcholek stále v nedohlednu. Nejvyšší štít se totiž ukrývá mezi dalšími vysokými skalami. Vychází slunce , malá přestávka na posilněnou, uvázat lano a jdeme.  S lanem kolem pasu máme pocit nesvobody, ale jinak to nejde. V 7 h jsme dorazili na vrchol Gerlachovského štítu, pokyn byl nezdržovat se, sníst tyčinku, pokochat se pohledem z výšky, fotky … blíží se déšť. Cesta dolů je úplně jiná. Začátek je příkřejší než jsme čekali, není ani čas fotit. Pak nás zase čekali krásné výhledy, malá plesa, údolí. Bylo to rychlé díky počasí, které nás dohánělo. Kus cesty jsme šli už v dešti. V plánu po návratu bylo koupání v kráteru ve Vyšných Ružbachoch, ale to nám nevyšlo, bylo bohužel zavřeno, tak jsme jen relaxovali v chatě.

Po předešlém náročném výkonu a nedostatečnému spánku jsme zvolili odpočinkový den. Prošli jsme se jen k Popradskému plesu s chatou kpt. Morávky s výhledem na Ostrvu, prohlédli jsme so „symbolický“ cintorín a zpět na Štrbské pleso. Poslední den jsme vystoupali k Teryho chatě. Dál bylo v plánu Příčné sedlo, Zbojnická chata, Hrebienok. Při oddechu před výstupem na sedlo se ovšem uvolnil kámen a zranil jednoho z nás na hlavě. Tak jsme výstup raději oželeli a vrátili se zpět. Ráno už jsme odjížděli s myšlenkou na další pobyt v Tatrách v budoucnu.

Markéta Šikutová

Další tipy na výlety a tipy na ubytování.