Cyklotrasy a barokní skvosty v okolí Plas

Na kolech na severní Plzeňsko za přírodními krásami a architektonickými skvosty se vydejme po vyznačených barokních cyklotrasách v okolí Plas. Nahlédněme do symboliky baroka, každá dekorace měla svůj význam.

Sedněme s dětmi na kola a poznejme barokní perly v Plzeňském kraji na třech vyznačených tematických cyklotrasách BAROKO. Objevme v krajině stopy urbanismu, architektury a kultury, objevme region severního Plzeňska, který v období baroka zažil nebývalý rozvoj. Pro dokonalost požitků jdoucích ruku v ruce s adrenalinem i relaxací a kocháním se historických krás jsou doplněny trasy atypickými odpočívadly umístěnými v netradičně zajímavých pozicích. Ta skýtají možnost posezení při občerstvení a hlavně upozorní na zajímavý výhled s barokním pozadím rámující Vaši fotografii do rodinného alba.

Tři okruhy barokních cyklotras, o průměrné délce každé trasy 40 km, vedou po číselně značených cyklotrasách Klubu českých turistů. Na trasách se nacházejí např. sakrální památky Žebnice, Mladotice, Přehořov, Potvorov, Mariánská Týnice, památky související s barokní správou země Kalec, Velká Černá Hať, hospodářské objekty, zámek Manětín a další.

Přímo v Plasích, kde každá z tras započíná, se nachází Centrum stavitelského dědictví, Metternichova hrobka a klášter Plasy.

Centrum stavitelského dědictví je unikátním střediskem dokumentace, prezentace a celoživotního vzdělávání v oblastech souvisejících se stavební historií a tradičním stavitelstvím.

Bývalý cisterciácký klášter z  12. století, nyní klášter Plasy, byl přestavěn v letech 1661 – 1785 do barokní podoby dle předního barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Technickým unikátem kláštera je samotná jeho stavba stojící na dubových pilotech ponořených ve vodě. Dalším unikátem je velký hodinový stroj, dodnes funkční, pocházející z roku 1686. Hodiny byly sestaveny bez jediného šroubku a natahují se ručně.

Technické unikáty, monumentální stavby a symbolika. V baroku byly záměrně stavěny objekty neuvěřitelných výšek, např. Mariánská Týnice, kde se dnes nachází Muzeum a galerie severního Plzeňska, dosahuje téměř 50 metrů. Vytvářel se tak pocit hierarchie a bylo logické, že bůh měl stavbu největší. Svůj význam měla v baroku i symbolika. Motivy lilií, růží, hvězd a mušlí jsou symboly Panny Marie.

 

Více informací na www.zapadoceskebaroko.cz