na chalupě v Jeseníkách

Když známý koupil chalupu v Jeseníkách, nemohli jsme odmítnout jeho pozvání. Vzali jsme si týden dovolené a už jsme se nemohli dočkat, jak budeme každý večer grilovat na terase.

Jako teplomilní Jihomoravani jsme však podcenili horské počasí. Na konci června jsme sbalili kraťasy, trička, opalovací krémy a první šok byl na místě. Známý nám sice říkal, že si budeme muset přitápět, ale brali jsme to jako vtip. Navečer jsme přijeli na chalupu a ejhle! Od pusy šla pára. Tak jsme nacpali kamna a byli jsme rádi, že jsme přežili noc.

Přes den naštěstí bylo počasí mírumilovnější.

Jeden den jsme naplánovali pěší výlet. Už na začátek musím dodat, že na pěší túry zvyklí nejsme a zběžným prohlédnutím mapy jsme velmi nerozumně naplánovali trasu: Karlov pod Pradědem – Velký kotel – Ovčárna – Praděd – vodopády Bílé Opavy – Karlova Studánka – Malá Morávka a zpět na Karlov. Celých třiatřicet kilometrů! Nahoru, dolů, nahoru, nahoru, ještě výš a zase dolů. Když jsme se se setměním doplazili zpátky na chalupu, byli jsme rádi, že jsme to přežili.

Jen na Velký Kotel je to skoro 6 kilometrů a převýšení 550 metrů.  Ovšem už tam podívaná na úžasně zelené kopce Jeseníků byla nezapomenutelná. Cesta na Ovčárnu už byla víceméně po hřebenu, a asi jen 2 km. Ovčárna je především rozcestníkem u známé vojenské zotavovny. Vede odsud mnoho turistických tras, například na Kouty nad Desnou nebo Vrbno pod Pradědem. My jsme zde absolvovali oběd v hotelové restauraci a pokračovali na Praděd.
3,5 kilometru v mlze, větru a opět (jak jinak) do kopce. Viditelnost nulová – mlha přede mnou, mlha za mnou. Z ničeho nic – Praděd! No sláva! Zdolali jsme vrchol Jeseníků, 1491 metrů! Udělali jsme fotku a prchali zpátky dolů, přes Ovčárnu a tentokrát 8 km z kopce. Celou cestu dolů jsme přemýšleli, jestli to přece jen nahoru nebylo lepší.

Přírodní rezervace Bílá Opava v údolí stejnojmenné říčky nás zaujala svými horskými bystřinami a několika vodopády. Romantika! Určitě doporučujeme pro návštěvu.
Odtud už je to jen asi 3 kilometry do Karlovy Studánky, vyhlášené lázeňské obce. Masáž bychom potřebovali, ale musíme dál. Po procházce centrem jsme narazili na jeden minerální pramen. Je jich zde údajně celkem 8. Vzhledem k tomu, že nám docházela voda, radovali jsme se. Ovšem – ne dlouho. V tzv. Pitném pavilonu jsme nabrali dvě půllitrovky tohoto zázraku a přiznám, o pár kroků dál jsme se zkřiveným úsměvem v místním „tourist shopu“ zakoupili vodu, která nebyla cítit po oxidu uhličitém, kterým jsou místní prameny tak zdravé. Zdraví je sice na prvním místě, ale čeho je moc…

Pak už jsme absolvovali jen cestu příjemným lesem po relativní rovině až zpátky na chalupu.

Další dny jsme uznali, že budeme konat jen krátké procházky po okolí nebo výlety autem. K plánovanému grilování jsme se taky několikrát dostali, a nakonec se nám týdenní dovolená líbila. Příště musíme víc plánovat a určitě se sem podíváme i v zimě. V Karlově pod Pradědem a jeho okolí je nekonečné množství lyžařských svahů a běžkařských tras.