DOVOLENÁ VE VALTICÍCH

S manželem rádi cestujeme po krásách naší vlasti. Od našich známých jsme slyšeli: „Takový cestovatelé a vy jste ještě nebyli ve Valticích?„

Na doporučení známých jsme si objednali ubytování přímo ve Valticí „ Penzion V Aleji„ ,který  nabízí příjemné ubytování rodinného typu a dokonce poskytuje i průvodcovské služby po zdejších památkách.

Penzion se nachází v klidném prostředí historické aleje založené Liechtensteiny v roce 1715 a je to jedna z nejdelších přímých alejí spojující Valtice s Lednicí. Byli jsme ubytovaní ve velmi vkusném pokoji s příslušenstvím a kuchyňkou. U penzionu je zahrada, venkovní posezení pod stříškou. Ocenili jsme parkování před domem.

Hned při vjezdu do Valtic od Břeclavi se nedá přehlédnoutReistna“. Je to zajímavá vyhlídková stavba, která byla postavena v letech 1810 až 1817. Od místních jsme se dozvěděli, že tato kolonáda dostala své jméno podle kopce, na kterém stojí a je v nadmořské výšce 291 m a je nejvyšším bodem Lednicko-valtického areálu.

Z vyhlídky na Reistně je úžasný pohled na všechny světové strany. Mohli jsme vidět Malé Karpaty, město Valtice, Lednici , Mikulov, Pálavu a samozřejmě jde vidět až do Rakouska. Říká se, že kolonáda byla postavena jako imitace Glorietty vídeňského Schőnbrunnu.

Po prohlídce tohoto skvostu jsme se zastavili v „Muzeu železné opony“. Toto muzeum je prvním muzeem svého druhu v České republice a je zajímavé tím, že Vám dá nahlédnout do historie služby na státní hranici v období let 1951 až 1989 .
Muzeum je členem Asociace muzeí a galeríí ČR.

Za jedno odpoledne jsme toho stihli hodně, tak jsme si zasloužili posedět u dobrého vínečka s večeří v příjemném prostředí „Valtického podzemí“.

Další den jsme se vydali na Valtický zámek, který byl původně hrad. Z výkladu průvodce a informačních letáčků jsme se dozvěděli, „ že zámek byl založený snad již ve 12. století pasovskými biskupy nebo rakouským rodem Seefeldů (až do roku 1920 Valtice patřily k Dolním Rakousům), od roku 1387 až do roku 1945 náležel Liechtensteinům. Několikrát byl přestavován a v 2. polovině 16. století byly provedeny renesanční úpravy. V letech 1645 – 1646 byl poškozen Švédy. Původní renesanční část bývalého hradu byla upravena na vstupní dvoupatrové průčelí, v místech ostatních budov byla postavena další 3 křídla zámeckého komplexu a zřízena zahrada. Současně byl prostor mezi zámkem a městem upraven jako čestný dvůr (hospodářské budovy, divadlo, jízdárna,…). Na výstavbě zámku se podíleli významní architekti – F. Carratti, G. G. Tencalla, A. a J. K. Ernové, D. Martinelli, A. Beduzzi a A. Ospel, sochař F. Biener a štukatér Alberti. V roce 1945 přešel do majetku státu. „

Navštívili jsme iBylinkovou zahradu Valtice „ Je úžasná tím, že je zde uvidět více než 300 druhy bylin .  V zahradě jsou k vidění okrasné záhony, naučné záhony, na kterých rostou léčivé rostliny, uvidíte tu také byliny afrodiziakální, bylinky mýtů a legend, barvířské rostliny nebo které se používají tradičně v kuchyni.

Od zámku jsme se přesunuli do muzea, kde je uložena expozice archeologických nálezů které připomínají Valtice v různých dobách –bronzové nebo  v době pozdněkeltského osídlení.

Jedna z expozic je věnována historii vinařství a jeho rozvoji na Valticku. Historie Valtických vinných trhů je zde doložena diplomy, medailemi a poháry. Vinné hospodářství zachycují vystavené fotografie sklepů a předměty užívané při výrobě vína.

Jsem ráda, že jsme si udělali výlet právě na toto krásné místo.