Děvín – Mikulovská vrchovina

Díky své nadmořské výšce 549 metrů je nejvyšší horou Pavlovských vrchů Děvín. Má charakter podlouhlého hřebene, jemuž vévodí dva vrcholy, vyšší, na kterém je umístěn televizní vysílač, a nižší, na kterém najdeme zříceninu hradu Děvičky. Území je prohlášeno za národní přírodní rezervaci Děvín a zároveň je tato lokalita centrem CHKO Pálava a Biosferickou rezervací Dolní Morava.

Samotný vrchol Děvína je tvořen dvěma oddělenými šupinami vápenců, které zde vytváří soutěsku, množství skalek a útesů. Vrchol Děvína a Kotelné od sebe odděluje hluboké sedlo Soutěsky. Na západním úbočí Kotelné se nachází mohutné skály s názvem Martinky, na kterých je patrná velká rozsedlina a vklíněný balvan, vytvářející v těchto místech falešný skalní most, neboli Velký špunt.

Na severozápadě a jihovýchodě Děvína se nachází prvosenkové dubohabřiny a mahalebkové doubravy, speciálně na sušších a mělčích místech. Na severozápadních svazích, které se prudčeji svažují, jsou suťové lesy a nad nimi pak podrost bylin. Severovýchodní oblast vrcholu je jedinou lokalitou v naší republice, kde se vyskytuje písečnice velkokvětá. Místo se krom toho může pyšnit i nejpočetnější populací kosatce nízkého v České republice, který na skalních stepích roste na jaře. Oblast pod zříceninou Děviček je zase jedinou lokalitou u nás, kde najdeme macešku nejmenší.

První sídliště na Děvíně řadíme už do mladší doby kamenné, přičemž v době bronzové stávalo pod hradem Děvičky sídliště, z nějž se do dnešní doby dochovala torza valů.

Zdejší hrad Děvičky pochází z románského až raně gotického období a první zmínka o něm je vymezena počátkem 13. století.

V případě, že na Pálavě budete chtít prožít více nocí, vyberte si z nabídky ubytování na Pálavě.

Více fotografií naleznete ZDE.

Zde můžete vkládat Vaše komentáře